Důstojný otče, nemám sebemenších pochyb o tom, že moje duše už více než třicet let přebývá s Bohem. Spoustu věcí vynechávám, abych vás neunavoval, avšak považuji za vhodné vám naznačit, jak si stojím před Bohem, jehož vnímám jako svého Krále.
Považuji se za toho největšího ubožáka, posetého páchnoucími vředy, který se dopustil všemožných zločinů proti svému Králi. Zachvácen hlubokou lítostí ho prosím o odpuštění a odevzdávám se do jeho rukou, aby se mnou učinil, co se mu zlíbí. A tento dobrotivý a milosrdný Král mě nekárá, ale láskyplně objímá, nechává mě jíst u svého stolu a vlastníma…
