Jednoho slunečného nedělního odpoledne se Bartolo procházel kolem ještě nedokončené stavby kostela, když tu náhle spatřil hlouček asi dvaceti chlapců, již se bezcílně potulovali po městě. Část z nich chodila bosky a většina jich pobíhala po ulicích v roztrhaných šatech. „To jsou ti, kteří místo toho, aby šli na nedělní mši, raději postávají za kostelní zdí,“ pomyslel si. Pozdravil je a zeptal se jich, kdo z nich umí nějakou modlitbu. „Modlitbu?!“ Výrazy v jejich tvářích mluvily za vše. Bartolo se pokusil naučit je pár základních modliteb a něco málo z katechismu, ale mladé posluchače „tyhle…