Do našich životů a dnů vchází listopad, měsíc, kdy si hned na jeho začátku připomínáme ty, kdo nás předešli na věčnost. Je to čas, kdy se život zpomalí a ve vzduchu zavoní atmosféra smutku a lásky smíchaná s vůní jehličí a vosku hořících svící. Mám rád tento čas, směsici citů a pocitů, které se hrnou ze srdcí a vytvářejí jemné napětí, které mrazí a hřeje zároveň. Každý z nás už někdy stál nad hrobem a v tichu hledal slova, která by mohla něco říct. Ale většinou mlčíme. Protože v přítomnosti smrti ztrácíme sílu i slova. Zůstává jen srdce. Někdy rozbité, někdy vděčné, jindy obojí. Připomínka…