Monumentální Bílá Voda Kateřiny Tučkové (2022) vycházela z perzekuce řeholnic po roce 1950, přičemž svým objemem stovek stran byla téměř k neučtení a nepřeberným množstvím motivů, z nichž mnohé by slušely spíše šestákovému čtivu, zase k neuvěření. Udivil i letošní Návrat Petry Dvořákové, který se také odehrává v klášteře a kde osobní hledání mladé novicky vrcholí v málo přesvědčivých kulisách všeobecné falše nefalšovanou lesbickou romancí. Do třetice je tu Svatá. A ani s tou to není právě slavné. Autorka, osmadvacetiletá scenáristka a spisovatelka, se ve své tvorbě zaměřuje na to, co by se…