„Mám pocit, že od té doby, co jsem v politice, tedy už přibližně dvanáct let, funguje mezi radnicí a farností intenzivní spolupráce. Děláme prakticky všechny akce společně,“ vzpomíná starosta Jiří Zajac (ODS). Připomíná třeba podzimní trhy, poutě nebo využívání farní zahrady jako zázemí kulturních aktivit pro veřejnost. „A naopak, když farnost pořádá slavnost na Kopečku Božího milosrdenství, vždycky se do toho nějak zapojí také městská část,“ dodává.

Velká pražská sídlištní farnost podle faráře Edwarda Walczyka sama vytváří bohatý kulturně-duchovní program, který je ovšem pro svou náročnost vázaný na podporu obce. „V podstatě každý měsíc se u nás konají dvě až tři akce, to vše s podporou radnice,“ popisuje farář a jmenuje poutě a pěší výlety, karneval, ples nebo živý betlém v adventu. Dodává, že základ úspěchu spočívá nejen na formálních dohodách, ale především v přátelských vztazích: „Je důležité, aby spolupráce nebyla jen oficiální. Sklenka vína či neformální rozhovor často otevřou cestu rychleji.“

Vztahy jsou základ

Také starosta zdůrazňuje důvěru a osobní sympatie jako předpoklad pro fungování „profesionální“ spolupráce. „Kdybychom si nerozuměli, měli odlišné názory na život nebo na politiku, těžko bych tu s farářem trávil tolik času,“ říká a zmiňuje, že jejich vztah má delší kořeny: „Pan farář oddával mého bratra, který si bral Polku. Od té doby jsem ho vnímal a postupně jsme se víc sblížili. Dnes ho považuji za svého přítele.“

P. Walczyk přitakává: „Jsme si blízcí i lidsky. To je možná důvod, proč je naše spolupráce tak intenzivní a prohlubuje se při různých poutích a cestách.“ Jiří Zajac se navíc před rokem nechal pokřtít v řeckokatolické církvi a se svou manželkou přijali i svátost manželství. Přestože to bylo na Slovensku, 800 km od Prahy, P. Walczyk na svatbu přijel.

Nový kostel a vize do budoucna

Jedním z největších společných projektů je dlouho plánovaná stavba komunitního centra Božího milosrdenství a kostela Jana Křtitele na pražském Černém Mostě s vysokou koncentrací obyvatel. Jednolodní kostel sv. Bartoloměje ze 13. století totiž zdaleka nestačí zájmu farníků. „Už roky jsme společně pracovali na získání pozemků. Směny nebyly jednoduché, šlo o právníky, majetkoprávní záležitosti i politická jednání. Byla by obrovská škoda, kdyby kvůli různým průtahům nedošlo k realizaci,“ vysvětluje Zajac.

Podle faráře Walczyka jsou pozemky již vyřešené, výzvou ovšem zůstává jednání s arcibiskupstvím a sladění různých vizí. „Jako farnost máme jasnou představu. Kostel by měl stát na třech pilířích – duchovním, kulturním a sociálním. Chceme, aby kromě chrámu pro liturgii vznikl koncertní sál, zázemí pro charitu nebo poutní dům, což v Praze chybí. Ale musíme vše koordinovat s arcidiecézí, abychom se vyhnuli problémům,“ upozorňuje Walczyk, který je současně diecézním poutním koordinátorem. Podle starosty má takový prostor potenciál stát se srdcem celé městské části, a proto doufá: „Investice do pozemků už proběhly, a pokud se nebude stavět, budou to promarněné prostředky a úsilí. Věřím, že se projekt posune dopředu.“

Nový kostel s komunitním centrem a sálem pro 500 lidí má být otevřený pro všechny, bez ohledu na vyznání. Podobné projekty v rámci Prahy (např. na Jižním Městě, na Barrandově či ve Stodůlkách) už ukázaly, že moderní kostel s komunitním centrem dokáže přitáhnout nejen věřící.

Farnost otevřená všem

Oba se shodují, že důležitou hodnotou farnosti je otevřenost. „Naše farnost je koncipo vaná tak, aby kdokoli mohl přijít. Ať už na duchovní obnovu, karneval, nebo jen si posedět. Když někdo zaklepe, nikdy neřeknu: Vy sem nepatříte,“ podotýká Walczyk.

Akce přitahují tisíce návštěvníků, z nichž jen část jsou praktikující katolíci. „Živý betlém nebo staročeský jarmark jsou veřejné a přijdou i lidé, kteří jinak do kostela nechodí. Vidí, že církev je součástí obce, a ne něco uzavřeného,“ poukazuje farář.

Společné působení radnice a farnosti ukazuje cestu. „Myslím, že můžeme být inspirací. Lidé vidí, že církev nemusí být uzavřená za zdmi kostela, ale je přirozenou součástí komunitního života,“ uzavírá P. Walczyk. Starosta Zajac souhlasí a zároveň připomíná, že i ve velké městské části s padesáti tisíci obyvateli má duchovní rozměr své místo: „Praha 14 se rozvíjí – stavíme byty, domovy pro seniory, připravujeme nové služby. A farnost je partnerem, který doplňuje tuto mozaiku o službu duchovní i kulturní.“