Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Názory|Jde v těchto volbách o všechno?

Jde v těchto volbách o všechno?

30. 9. 2025

Tisk

Před každými volbami mobilizují politici své voliče tvrzením, že jsou zcela zásadní pro naši budoucnost a že tentokrát jde už opravdu o všechno. O podobnou mobilizaci se letos pokoušejí i vládní strany, ačkoli z průzkumů volebních preferencí se úplně nezdá, že by tato rétorika fungovala. Nicméně na místě je otázka, o co tedy letos skutečně jde.

image:Image Jde v těchto volbách o všechno?
© Jan Hrubý

Dosud se žádné volby neodehrávaly v tak vyhrocené atmosféře. Je to způsobeno především mezinárodní situací. Tři a půl roku již trvá na Ukrajině válka, která se zásluhou ruských provokací vůči severským zemím posouvá do čím dál větší blízkosti našich hranic. Výraznou změnu v kolektivní obraně celého Západu, na niž stále spoléháme, nastolila vláda Donalda Trumpa, který od základu mění zavedený mezinárodní pořádek, založený zejména na transatlantické spolupráci a sdílení společných hodnot. Evropa proto musí ze strany USA čelit celním bariérám, z čehož pramení nejisté hospodářské vyhlídky. Mnohem závažnější je ale Trumpova dosavadní vstřícnost k autoritářským vůdcům, zejména k Vladimiru Putinovi.

Svět se z těchto důvodů stává mnohem nebezpečnějším a nejistějším místem, než jsme byli zvyklí. Zároveň se stále zvyšují rozdíly ve společnosti, kdy procento mimořádně bohatých lidí pohádkově vydělává na výhodách globalizace, zatímco čím dál větší část populace žije v chudobě nebo je chudobou ohrožena. Nejistota, že už nic nebude jako dřív, posiluje nálady, jak už se nemáme na koho spolehnout, a názory, že se politici starají jen o své prebendy. To vede k polarizaci ve společnosti a volání po zásadní změně.

I na naší politické scéně panuje situace, jakou nepamatujeme. Více než 25% podporu voličů – aspoň podle posledních průzkumů agentury STEM – získala uskupení, která chtějí změnit současný systém parlamentní demokracie ve vládu silné ruky, plánují zásadní změnu celého polistopadového vývoje, chtějí opustit Západ a jeho bezpečnostní a ekonomické struktury a spoléhat na benevolenci Vladimira Putina. A třetina populace by volila hnutí, které sice nechce úplně odejít z NATO a EU, ale zhlédlo se v maďarské politice autoritativní vlády, vydírání Evropské unie a vstřícnosti k Rusku. Zdá se tedy, že tentokrát jde skutečně o hodně.

Změna vlády, nebo režimu?

Společnost je tedy rozdělena na zastánce liberální demokracie a její odpůrce, kteří nepožadují jen změnu vlády, ale i změnu režimu. Vláda Petra Fialy nedokázala naplnit očekávání liberálních voličů, která do ní vkládali po čtyřech letech vlády ANO a sociálních demokratů.

to voliči často uvažují o tom, nejít k volbám, což pro ně znamená potrestat stávající vládnoucí garnituru. Na druhé straně voliči zklamaní všeobecnou drahotou a necitlivou sociální politikou vlády prahnou po tom, to Fialově vládě spočítat.

Jakkoli jsou zklamání na obou stranách pochopitelná, jde o negativní emoce. A právě s emocemi je v politice problém. Ač na nás politický marketing dnes útočí výhradně emocemi – ať už pozitivními, či negativními – a nejrůznější poučky a experti nás přesvědčují, abychom byli sami sebou a důvěřovali vlastním pocitům, volba určitého politika nebo politické strany není milostný vztah. Chceme-li třeba některého politika svou neúčastí ve volbách potrestat, trestáme tím zároveň sami sebe. Naše rozhodování koho volit může přinést prospěch pouze tehdy, je-li racionální. Znovu, parlamentní i jiné volby nejsou hledáním ideálního partnera. Stejně jako v reálném životě musíme vybírat jen z toho, co máme k dispozici. Proto může nastat i situace, kdy se budeme muset rozhodovat pouze mezi větším a menším zlem. A le i tato volba může mít zásadní dopad na naši budoucnost.

Je tedy třeba velice pečlivě uvážit, zda nám potrestání politiků za nesplněné sliby nebo protest vůči drahým energiím a potravinám stojí opravdu za změnu celého demokratického režimu a nastolení vlády silného vůdce v Trumpově stylu, který se odvrátí od Evropy a od Západu k Putinovu Rusku. Problém je v tom, že kdyby nás pak i tato vláda zklamala, nebude již cesty zpět.

Autor je publicista a novinář bývalý ředitel a šéfredaktor zpravodajství TV Nova.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou