O důvěře vložené do každého z nás
19. 8. 2025
„Náš farář sem jezdí už jen někdy. Hlavně na mši. Ale jinak jsme na všechno sami.“ Takovou větu dnes slyšíme ve farnostech stále častěji – nejen v plzeňské diecézi, kde sloužím a odkud pocházím. Může to působit jako krize. Ale co když právě v tom se rodí nový způsob, jak být církví?
Podle katolické tradice je kněz nenahraditelný především při slavení eucharistie. Ale život církve se neodehrává jen při mši. Církev je společenství pokřtěných, obdarovaných Duchem Svatým, povolaných ke službě. A tam, kde se lidé scházejí ke společné modlitbě, četbě Písma, kde se navštěvují, sdílejí a nesou s ostatními „radost i naději, smutek i úzkost“ lidí dnešní doby, tam církev skutečně žije – i když právě v této její části není každou neděli sloužena mše svatá. Otevřená společenství Dokumenty diecézní synody, která probíhá v naší plzeňské diecézi, tuto situaci reflektují a synodní…
Zbývá 87 % článku
