Dnešní zamyšlení uzavírá sérii o našich obrazech Boha – o tom, jak vznikají, jak nás ovlivňují a jak mohou být proměněny. Předchozí zamyšlení (KT 16/2025) jsme v Perspektivách zakončili klíčovou otázkou: Mohu plně, celým srdcem, duší, silou i myslí milovat bytost, které se v hloubi duše zároveň bojím, protože mě může odsoudit a navěky zavrhnout? Nevytvářejí v nás tyto postoje vnitřní rozpor? Myslím, že je to oblast, která teologii přímo vyzývá k úzké spolupráci s psychologií, protože jde o hodně. Respektive o všechno. Bůh mě miluje i s mými pokřivenými představami o něm, zároveň platí, že mi…