„Pojďte dál, je otevřeno,“ ozval se v hlásiči něčí hlas, když Matěj zazvonil u venkovních vrat fary. U druhých dveří už ho čekala vlídně se tvářící postava. Matěj viděl kněze většinou jen v tom jejich kostelním úboru nebo v televizi ve vyžehlené košili s kolárkem pod krkem, a tak mu starší tělnatější chlapík v manšestrácích a vytahaném svetru připadal trochu nepatřičně. „Víme o vás, Lucie vám tady ráno nechala náhradní klíče od farní knihovny, a že prý už všechno víte. A nedáte si u nás na uvítanou kafe? Určitě vám po cestě bodne,“ nabízel Matějovi a jeho kulatý obličej se rozzářil…