Přišla za mnou promluvit si o svém manželství. Mohlo jí být kolem čtyřiceti. Vyzařoval z ní jemný, neokázalý půvab. Mluvila pokojně, ale v očích měla vepsánu bolest. Nešlo to přehlédnout.Od počátku bylo něco špatně. Vzali se za covidu. Byli tam jen oni dva, svědkové a farář. Ostatní příbuzní sledovali obřad přes mobil. Ženich jí měl opatřit kytici. Prý to nešlo. Kněz, když se to dozvěděl, vyběhl ven a natrhal jí svazeček kopretin. O pár hodin později byli novomanželé ve svém bytě. Sami. Žádná svatební hostina. Žádní svatební hosté. „Pusťme si hudbu, zatančeme si,“ prosila žena svého muže.…