Slavnost Těla a krve Páně je pozváním k radosti i tichému úžasu. Připomíná nám, že Bůh není vzdálený, ale zůstává s námi – v eucharistii, v chlebu, který se láme, a ve vínu, v němž se zračí Kristova láska až do krajnosti. Nejde jen o připomínku tajemství víry, ale živou přítomnost Krista, který se nám s důvěrou svěřuje.
„Toto je moje tělo… toto je moje krev.“ Tato slova nejsou jen liturgickým opakováním – jsou srdcem celé víry. V nich se odhaluje, kým Bůh opravdu je: Láskou, která se sklání, která se rozdává, která se nezalekne bolesti ani slabosti člověka.
Kristus v eucharistii…
