Velkolepé byly letos dvoudenní Slavnosti svobody v Plzni. Jejich součástí byla v sobotu 3. května mše sv. za veterány a oběti válek v katedrále sv. Bartoloměje. Účastnili se jí rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň, členové klubů vojenské historie i náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Zahájil ji průvod s historickými vlajkami za doprovodu skotského dudáka. Mši celebroval plzeňský biskup Tomáš Holub, který přišel ve své vojenské uniformě, protože byl v Česku vůbec prvním vojenským kaplanem. Do liturgického oděvu se pak převlékl na začátku bohoslužby.

Přítomní se modlili za mír, za pomoc světu zasaženému násilím, za odhodlání těch, kdo nasazují síly v boji se zlem, a za uzdravení srdce mužů i žen, kteří zaslepeni nenávistí a sobectvím neváhají použít násilí k dosažení svých cílů. „Zlo nakonec není vítězné, dobro je silnější, je to světlo na konci tunelu, ale ten tunel může být hodně dlouhý. Potřebujeme slyšet tyto dvě věci a rozlišovat, že zlo existuje a je potřeba proti němu jednoznačně vystoupit, ale na druhé straně důvěřovat, že Bůh je silnější než zlo. Stojíme tváří v tvář realitě zla a zároveň se nebojíme, protože vidíme světlo na konci tunelu,“ zdůraznil biskup Holub.

Kladivo a kovadlina

Do Památníku Terezín zavítali minulé úterý a středu historici a odborníci na konferenci a zahájení výstavy Kladivo a kovadlina. Je věnovaná odporu katolické církve proti nacismu. Na akci je přivítali mj. kardinál Dominik Duka a německý velvyslanec Andreas Künne.

Kardinál Duka v projevu na vernisáži připomněl kázání německého kardinála von Galena z roku 1941, který přirovnal církev ke kovadlině a totalitní režim ke kladivu, jež nemilosrdně rozdává rány. Kovadlina má podle něj jinou roli: musí pouze stát na místě a zůstat pevná, aby to, co je na ní ukováno, získalo svůj tvar nejen od kladiva, ale také od ní. A zůstane-li kovadlina dostatečně houževnatá a pevná, vydrží déle než kladivo.

Působení katolické církve za Protektorátu Čechy a Morava představuje veřejnosti v Terezíně zahájená putovní výstava (zde k vidění do 16. června). Je součástí připomínek 80. výročí konce 2. světové války v Terezíně a prezentuje osvobození koncentračního tábora Dachau, kde bylo uvězněno bezmála 2 800 katolických duchovních z celé Evropy – z nichž polovina zahynula. Zvláštní pozornost organizátoři výstavy věnovali odporu a zapojení katolické církve do domácího i zahraničního odboje, ale také teroru bezpečnostního aparátu okupantů či nacistické propagandě. „Výstavní panely jsme doplnili o zajímavé exponáty z našich sbírek. Duchovní život v koncentračním táboře Dachau dokumentují zejména kresby faráře Miloše Biče doplněné o drobné upomínkové předměty. Dochované pracovní náčiní a vězeňské oblečení zase dokládá těžké životní podmínky v koncentračním táboře Mauthausen, kde byli vězněni například kanovník od sv. Víta Otakar Švec nebo budoucí litoměřický biskup a kardinál Štěpán Trochta,“ popisuje Ivana Rapavá, vedoucí historického oddělení Památníku Terezín. Výstava bude k vidění například na Dnech lidí dobré vůle na Velehradě.

Série podcastů v TV Noe

Vybraná témata z konference a výstavy doplňuje série podcastů, které ve spolupráci s kurátorkou výstavy Stanislavou Vodičkovou připravili dramaturgové televize Noe Kateřina Rózsová a Lukáš Jirsa. Postupně je uvádí TV Noe a jsou dostupné na webu televize i na Youtube.

Tyto akce společně pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Památník Terezín v rámci projektu „Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí (1938–1989)“ s finanční podporou Ministerstva kultury ČR.