Přibližme se k druhému blahoslavenství z Kristova horského kázání: „Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou za úděl zemi.“ Nejprve smysl příslibu: dostanou za úděl zemi, nebo v jiném překladu: budou dědit zemi. V souvislosti s povědomím Izraelitů, ke kterým Ježíš hovoří, je tou zemí míněna Palestina jakožto země zaslíbená: předobraz i konkrétní obraz království Božího, zde na zemi i na věčnosti. Neboli tichým přislibuje Bůh nezadatelný, nezrušitelný, „dědičný“ podíl na království věčné blaženosti. Ale kdo jsou ti „tiší“? Už byla řeč o pokoře jako trvalém vědomí vlastní nedostatečnosti a…