Začíná se rozednívat. Učedníci sedí na lodi, unavení po noci, která nepřinesla žádný úlovek. Prázdné sítě, prázdné ruce – a možná i prázdná srdce. Ti, kdo byli kdysi povoláni z rybářských lodí, se k nim teď vracejí – jako by chtěli znovu najít smysl, znovu začít. Ale nic se nedaří. Vše zůstává stejně neúspěšné jako jejich úsilí. A vtom se na břehu objevuje postava. A zní hlas: „Děti, máte něco k jídlu?“ Nezazní výčitka, nepadne otázka po výsledcích, nikdo se jich neptá, proč se vrátili ke starému způsobu života. Jen otázka, která vychází z tiché blízkosti a starostlivosti. Otázka, jež si…