Toto je náš každoroční svátek, naše Pascha, kterou v předobrazu starý lid slavil zabitím obětního zvířete, nový lid ji ale slaví obětí Spasitele, neboť náš velikonoční beránek – Kristus – už byl obětován, to staré pominulo, nové nastoupilo.
Ani se proto nermoutíme, leda tíží-li nás vlastní hříchy, ani se neradujeme, leda jsme-li ospravedlněni milostí. Vždyť on byl vydán na smrt pro naše hříchy a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění. Nad prvním naříkáme, z toho druhého se radujeme – nepřecházíme nevděčnou zapomnětlivostí, co bylo kvůli nám a pro nás učiněno, ani to radostné, co nám bylo…
