Přiznám se, že jsem člověk, který potřebuje mít všechno vysvětleno „polopatě“, zkrátka si věci utřídit. V Božím prostoru je ale plno tajemství, která jen tak do „šuplíčku“ nezařadím. Stále hledám a vím, řečeno slovy svatého Augustina, že: „Nepokojné bude moje srdce, dokud nespočine na věky v Bohu.“ Například dlouho jsem si kladla otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když klečím před svatostánkem, a jsem tak v modlitbě spojená s Ježíšem, nebo klečím před vystavenou Nejsvětější svátostí při adoraci, nebo přijímám Tělo Páně… Vždyť jsem v jeho přítomnosti v každé z těchto uvedených chvil.…