„Když jsem byl na lvovském hřbitově před rokem, rozplakal jsem se a nebyl schopen natáčet. Ten hřbitov je teď jednou tak velký. Kopou se další a další hroby,“ sděluje s pohnutím ředitel TV Noe P. Leoš Ryška SDB, který byl na Ukrajině podruhé. Cesta trvala od 9. do 14. března.

Každý den v devět hodin dopoledne si obyvatelé Ukrajiny minutou ticha připomenou padlé vojáky. V pondělí 10. března, kdy se zrovna připomínal Den státní hymny Ukrajiny, se i výprava z Čech zastavila v západoukrajinském Lvově, aby uctila památku obětí války. Ve všech tamních rádiích zněla státní hymna.

Ve Lvově se nachází vojenský Lyčakovský hřbitov, který se od roku 2022 rozrůstá. Dosud zde bylo pohřbeno téměř tisíc mužů a několik žen. Každý hrob je krásně vyzdobený a na fotografiích vidíme tváře konkrétní vojáků. Vlají zde národní modro-žlutá vlajka, červeno-černá vlajka povstalecké armády a vlajka brigády, pod níž voják bojoval. „Do budoucna zde vznikne památník ukrajinským hrdinům, kaple a kříž,“ říká herečka Sarah Haváčová, která se věnuje mj. charitativní práci a této výpravy se také účastnila.

Pomoc Křídlům Poltavy

O dva dny později předal český tým humanitární náklad v Poltavě, přibližně 350 km od Kyjeva. „Naše ukrajinská kamarádka Táňa utekla s dcerou do Česka právě z Poltavy. Je advokátkou, ale v Česku pracuje v továrně na plasty ve Vřesovicích. S tamním starostou, místostarostou a dalšími lidmi pomáhají materiálně i finančně. Humanitární organizaci Křídla Poltavy vezeme zdravotnický materiál, léky, elektrické zdroje a teplé oblečení,“ popisuje Haváčová a P. Ryška doplňuje: „Vřesovice tou pomocí žijí od počátku ruské agrese. Podařilo se jim přivést na Ukrajinu už tuny materiálu.“ Křídla Poltavy ho pak přerozdělují těm nejpotřebnějším z frontových oblastí kolem Bachmutu, Charkova, Limanu a Chersonu. „Jeden z vojáků Gleb nám říkal, že i malá kapka pomoci ve velké řece je hodně. A že když se spojíme, společně můžeme nepřítele zastavit,“ podotýká herečka.

Tým se setkal s několika vojáky ve věku mezi 20 a 30 lety, kteří bojují v první linii. „Ptala jsem se jich, kde berou ráno sílu vstát. Prý je to tehdy, když ráno svítí slunce a vědí, že doma na ně čekají žena s dětmi. Bojují, aby ochránili svou zemi a rodiny. Nikoli kvůli ekonomickým zájmům. Nestěžují si, ale v jejich očích jsem viděla hlubokou propast. Usmívali se málo, ale byli rádi, že jsme přijeli,“ zmiňuje Haváčová v jedné reportáži z cesty v TV Noe.

Neradit jen z tepla gauče, ale být aktivní

Na Ukrajině zahrál vojákům písničkář Pavel Helan. „Když poslouchali Pavlovy písně, byli v mysli daleko, možná na bojištích nebo u svých manželek,“ vzpomíná herečka a připojuje svou motivaci: „Cokoli uděláme pro nejbližší, činíme pro samotného Krista. Jsme s Ukrajinci a se všemi, kdo jsou postiženi válkou.“ U Aleje slávy v Poltavě připomínající zabité vojáky připomněl Pavel Helan biblický citát: „Nikdo nemá větší lásku než ten, který za své přátele a rodinu položí život.“

P. Leoš Ryška v Poltavě natáčel rozbořené domy, kam před měsícem dopadla ruská raketa. Při útoku zemřelo osm lidí, z toho tři děti, a mnoho dalších bylo těžce zraněno. Nedaleko stojí škola, školka a dětská nemocnice. „Tuto reportáž a to, co vidíte za mnou, bychom chtěli věnova t všem, kdo u nás v Česku říkají, že ta válka tak strašná není,“ poukazuje Pavel Helan, který chtěl zažít situaci přímo na místě. „Ne z tepla gauče, odkud se nám dobře radí. Když vidíte panelák prostřelený tankem, na ulici vám plačící matka tiskne ruku a děkuje za pomoc, když se podíváte vojákům do očí, najdete odpovědi.“ K tomu P. Ryška doplňuje: „Vojáci nás objímali. Jsou rádi, že v té bolesti je někdo s nimi a sdílí jejich smutek, beznaděj a utrpení. To je další rozměr pomoci – povzbudit je v tom, co dělají. Oni by si přáli mír. I za cenu ústupků. Ale říkají: ‚Jak vysvětlíme našim dětem, že jsme se vzdali?‘“ Na zpáteční cestě natočil P. Ryška reportáž z kyjevského náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu. Tam v roce 2014 začaly události, jež dospěly k současnému konfliktu.

Koncert pro Ukrajinu

„Musíme na naší pomoci přidat a říkat lidem, co se tady děje. Chceme šířit povědomí o tom, že Ukrajinci bojují i za naši svobodu,“ vypráví Leoš Ryška. Proto bude 6. dubna TV Noe přenášet již pátý benefiční koncert s Pavlem Helanem na podporu napadené země. Zazpívá na něm mj. česko-ukrajinský sbor Sonjašnyk z Litomyšle. Během minulého přenosu se vybralo přes 400 tisíc korun na rekonvalescenci zraněných vojáků a dětí. TV Noe též chystá dokument z cesty na Ukrajinu s názvem Peremoha (Vítězství).