Obsah:
Okamžik, který mění věčnost
4. 3. 2025
Slova apoštola Pavla: „Hle, teď je ta doba příhodná, hle, teď je ten den spásy!“ mě letos odkazují na životní zkušenost sv. Františka Saleského: „Minulost musím svěřovat Božímu milosrdenství, přítomnost věrnosti a budoucnost prozřetelnosti.“ Vlastně mě hlídají, abych neunikala mimo dobu příhodnou do minulosti ani do budoucnosti, ale žila teď.
Mohu se trápit vzpomínkami na dobu, kdy bylo lépe, vyčítat si, co jsem řekla a udělala, nebo naopak neřekla a neudělala. A k tomu třeba snít o tom, že někdy v budoucnu bude všechno jinak, lepší... či mít z budoucnosti strach, který mě už teď paralyzuje. Jenže jediný čas, ve kterém mohu autenticky žít, je teď. Nyní se mohu rozhodnout milovat, odpustit, pomoci, poděkovat, prožívat radost, vděčnost - a ano, před Boží tváří i otevírat rány, strachy, mluvit o nich, připustit si vzrůstající nedůvěru, vztek či jiné pocity. Ale je to třeba „řešit“ teď. A nebýt na to sama, ale s tím, kdo byl bez…
Zbývá 75 % článku
