Můžeme si povšimnout, že Ježíš nezůstává uzavřený na hoře, v nedostupném světle svého božství, ale sestupuje na rovinu lidské přirozenosti, aby se nám dal poznat. V tom můžeme neustále obdivovat velikost Boha, kterému jsme uvěřili. K tomuto velkému úkolu zve také své učedníky – sestoupit. Svými výroky se Ježíš v 6. kapitole dotýká nejrůznějších rovin lidských vztahů a situací, jichž je člověk součástí a které se bez lásky k Bohu a člověku mohou stát prázdnými a účelovými. Díky tomuto úryvku si můžeme uvědomit, jak často a až příliš lehce propadáme pesimismu a kritice všeho a všech. Právě tyto…