V hospici pracuji od jeho otevření. Na otázku, jak dlouho tam pracuji, s oblibou odpovídám, že jsem již inventář. Při každoroční inventuře mě zase najdou na stejném místě, na stejné pozici ošetřovatelky.Už na základní škole jsem měla touhu pracovat ve zdravotnictví. Snad k tomu přispěla skutečnost, že se moje maminka starala o babičku s roztroušenou sklerózou. Byla s ní doma a my jsme díky tomu měli krásné dětství. Přijetím do první hospicové party došlo k naplnění a nasměrování mé další životní dráhy. Práce mě opravdu naplňuje, těší, nezklamala mé očekávání a nenaplnila obavy. Práce je to…