Janův text navazuje na začátek knihy Genesis, která mluví o stvoření. Jde v podstatě o píseň, kterou zpívali první křesťané obce při svých bohoslužbách. Uvádí Krista jako Slovo, které bylo už před začátkem časů u Boha, stalo se tvůrčí silou, která vytvořila celý kosmos, zářilo ve světě jako světlo, ale svět je nepoznal a nepřijal. Kdyby píseň končila zde, šířila by smutek ze špatného konce. Jenže ona má svůj vrchol: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Na něj poukazuje sv. Hildegarda z Bingenu, když říká: „Boží syn se stal člověkem, aby člověk měl svůj domov v Bohu.“ První věty…