„Dneska večer nemůžeme být v Paříži nikde jinde než tady. Je to velmi symbolické. Notre-Dame reprezentuje Paříž, Francii, je to zkrátka pilíř,“ říká Chantal Garnierová a zpoza deštníku sleduje velkou obrazovku nad Seinou.

Na 1 500 hlav států včetně nedávno zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, mecenášů, zástupců církve a dalších osobností veřejného života mělo štěstí jako první na vlastní oči spatřit zrekonstruovaný interiér 860 let starého chrámu. Pařížský arcibiskup Laurent Ulrich v sobotu 7. prosince večer třikrát zaklepal biskupskou berlou na bránu se slovy: „Notre-Dame, vzore víry, otevři své dveře, abys v radosti shromáždila rozptýlené děti Boží.“ V odpověď mu zazněl zpěv katedrální scholy. Až po třetím zaklepání se brána otevřela dokořán, aby se tím předznamenala nová etapa v historii pařížské Matky Boží.

Poděkování řemeslníkům

„Pro mě je Notre-Dame symbolem náboženské civilizace, staré i moderní architektury. Je to jako Mekka pro muslimy – já se sem chodím každou neděli modlit,“ říká Ondit Hossein, který se narodil ve Francii egyptským rodičům koptského vyznání. Je fotografem, a stejně jako byl na místě při požáru, chtěl být nablízku nyní, když se katedrála znovu otevírá.

Celý program včetně projevu prezidenta se nakonec kvůli nepřízni počasí odehrál uvnitř chrámu. Arcibiskup Ulrich slavnostně – osmerým zvoláním – vybídl varhany, ať se rozezní. „Probuďte se, varhany, posvátný nástroji. Zpívejte chválu Bohu, našemu Stvořiteli a Otci.“ Vždy dostal odpověď hrou jednoho z varhaníků. Výrazné místo v celém programu dostalo poděkování hasičům i všem řemeslníkům, kteří se na rekonstrukci podíleli. A zatímco státníci se po skončení liturgie odebrali do Elysejského paláce, veřejnost zůstávala na nábřeží před obřími obrazovkami. Interpreti světových jmen klasické i moderní hudby se střídali ve velkolepém koncertu, který zakončil působivý videomapping na fasádě budovy.

„Je to chvíle jednoty, jak se snažil říct i prezident. Těší mě, že Notre-Dame přilákala pozornost celého světa a je tu tolik cizinců,“ říká mladý Pařížan Ulysse Dousset, bydlící nedaleko. Mezi cizinci je tu třeba Samantha Khoranová z New Yorku. „Miluji chrám Matky Boží, jezdili jsme sem s tátou, když jsem byla malá. Je pro mě symbolem naděje, laskavosti a jemnosti. Měla jsem štěstí, že jsem zrovna pracovně v Paříži. Už tu stojím několik hodin, je mi zima, ale nedokážu odejít… Je tu krásná atmosféra,“ sděluje nadšeně. O dojmy se dělí také Kanaďan Renaud Kairouac z Montréalu: „Šli jsme s manželkou z večeře a zastavili jsme se tu. Je to krásné a působivé, nečekal jsem nic takového. Nejsem praktikující ani věřící, ale překvapilo mě to a dojalo. Notre-Dame zkrátka je poklad lidstva.“

Zvony opět svolávají na mši

Silný vítr a déšť nakonec mnohé lidi zahnal sledovat vše z tepla domova nebo do prostor kostelů, které uspořádaly promítání ve společenských místnostech. I proto se kolem katedrály nakonec shromáždilo jen na čtyři tisíce lidí, ačkoli policie očekávala až desetinásobek. Podobná situace panovala při mši svaté v neděli dopoledne, přesto zvonění zvonů, které po pěti letech a sedmi měsících opět zvalo do chrámu na mši, oživilo tento střed Paříže.

Během bohoslužby vložil arcibiskup Ulrich do nového oltáře ostatky pěti světců spojených s místní církví a pomazal jej posvátným olejem. On sám ve „své“ katedrále sloužil mši poprvé. Jmenován arcibiskupem byl totiž před dvěma lety. Po mši procházel liturgický průvod katedrálou provázen potleskem, burácením varhan a zvoněním zvonů.

Francouzský prezident zval na slavnost i papeže Františka. Ten zaslal své poselství v listě, který přečetl nuncius, arcibiskup Celestino Migliore. František v něm považuje znovuotevření Notre-Dame za „prorocké znamení obnovy církve ve Francii“. Katedrála má být otevřená všem a papež vyzývá k velkorysému a svobodnému přijetí „obrovského zástupu lidí všech stavů, původu, náboženství, jazyků a kultur“, kteří se sem brzy nahrnou. Tím podpořil francouzské biskupy v přání zachovat vstup do katedrály zdarma, zatímco stát by si přál vstupné kolem pěti eur (125 korun).