Když jsme byli mladí (někteří stále jsou), u táboráku se někdy zpívala píseň Frankie Dlouhán: „Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, po státech toulal se jen sám, a že by veselej, tak každej měl ho rád…“ Jako by ta prázdná kapsa souvisela s jeho svobodou a veselostí.
Zatímco lidé bohatí někdy dávají těžko, kdo mnoho nemají, rádi se podělí s těmi, kteří jsou ve stejné situaci. Chtělo by se říct, že tam, kde člověk má sám málo, přidává se k němu Bůh a rozmnoží jeho málo v dost pro všechny. Vybavuje se mi muž s pěti chleby, z nichž Ježíš nasytil mnohatisícový zástup.
V 9. kapitole 2. listu…
