A to především v období prvního (Šalomounova) a druhého (Herodova) chrámu, které však zbořením právě tohoto druhého chrámu římským vojevůdcem Fitem v roce 70 zaniká a židovství se z obětního náboženství stává „náboženstvím knihy“. Jeho středem je pak život podle Tóry. Chceme-li si ovšem například my katolíci představit ideovou důležitost „velkého kněze“, tedy někoho, kdo stojí nad ostatními kněžími, můžeme vzpomenout na biskupy, případně na římského biskupa, kterého latinsky označujeme „pontifex maximus“ (největší stavitel mostů), titulem přejatým z náboženství římské republiky, a jehož…