Papež František vybídl nejen účastníky synody, ale všechny věřící, aby se 7. října, kdy si celý svět připomněl první výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael, postili a modlili za mír nejen na Blízkém východě. Ještě před společnou modlitbou růžence v bazilice Santa Maria Maggiore pronesl libanonský biskup Mounir Khairallah naléhavou výzvu k odpuštění a smíření. Zdůraznil, že Libanon je jedinou zemí v tomto regionu, kde spolu žijí muslimové, křesťané i židé v pokoji. „Lidé v mé zemi trpí a zažívají důsledky válek, nenávisti a pomsty,“ řekl biskup Khairallah a dodal: „Chceme budovat mír a jsme toho schopni.“ Jako důkaz, že odpuštění je možné, svědčil o tom, jak on sám odpustil vrahům, kteří zabili jeho rodiče, když mu bylo pět let.

Sbírka pro katolíky v Gaze

K 7. říjnu také papež napsal všem věřícím na Blízkém východě dopis, kde jim vyjádřil blízkost a vděčnost za jejich svědectví o lásce, které podávají ve složitých podmínkách války, nenávisti a touhy po pomstě. Kromě modliteb vyhlásili účastníci synody mezi sebou sbírku na pomoc farnosti Svaté rodiny v Gaze, kde se ukrývají stovky palestinských katolíků. Papež je s nimi v každodenním telefonickém kontaktu. Delegáti synody vybrali 32 tisíc eur a vatikánský úřad pro charitativní službu přidal dalších 30 tisíc. Papežský almužník Mons. Konrad Krajewski tak mohl prostřednictvím nunciatury v Jeruzalémě předat palestinským katolíkům v přepočtu celkem 1,6 milionu korun.

Novinkou tohoto generálního synodního shromáždění jsou otevřená setkání (fóra), která umožnila veřejnosti nahlédnout do soukromých debat delegátů a teologických odborníků. Minulou středu proběhla dvě z nich věnovaná tématům „Role a autorita biskupa v synodální církvi“ a „Boží lid jako subjekt misie“.

Českou republiku na synodě zastupuje pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer. „Oslovuje mne obrovské bohatství církve,“ uvedl pro web Cirkev.cz a ocenil zajímavé příspěvky, které otevírají nové pohledy na dané otázky. „Znovu a znovu si také uvědomuji, kolik má církev skvělých, vzdělaných, duchovních, lidských pastýřů!“ doplnil s tím, že podobně jako v loňském roce probíhá setkání v přátelské a bratrské atmosféře. Rovněž přiblížil, jak vypadá práce v jazykových skupinách: „V prvním kroku mluvíme každý 2 x 3 minuty. Nejprve vyzdvihneme, co v dané části pracovního dokumentu pokládáme za zvlášť cenné, dobře zpracované a hodné toho, aby to bylo přijato do závěrečného dokumentu. Ve druhé části pak diskutujeme o tom, co v dané oblasti z našeho pohledu naopak potřebuje být prohloubeno, opraveno, změněno, vystaveno další diskusi či studiu. Teprve potom mluvíme o tom, co nás oslovilo, když hovořili druzí. A ve třetím kroku směřujeme k syntéze.“