Ale i v případě uzavřených smluv proplácejí zdravotní pojišťovny jen úzce specifikovanou zdravotní péči o pacienta. Tou však není činnost duchovního, psychoterapeuta, ani péče o tělo zemřelého či o pozůstalé v čase jejich zármutku. Zjednodušeně řečeno pacientovi je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno obvázání rány, lék a jeho podání. Ale lidská blízkost, setrvání u lůžka, když život právě dohasíná, povzbuzení či modlitba v nejtěžších chvílích, podpora pozůstalých či bohatý volnočasový program, nic z toho hrazeno není. A přitom je to, z určitého úhlu pohledu, nejdůležitější část práce,…