Dokument s názvem „Královna míru“, který minulý čtvrtek po letech očekávání zveřejnilo vatikánské Dikasterium pro nauku víry, se ve 42 článcích vyjadřuje k obsahu poselství, svědectví věřících i plodům „duchovního fenoménu Medžugorje“. Zmiňuje i některé sporné prvky vícero poselství, které potřebují další upřesnění. Hned v úvodu text upozorňuje, že závěry procesu rozlišování, které povolují veřejný kult v Medžugorje, nejsou morálním hodnocením života „vizionářů“ a že charismatické dary nejsou nutně spojeny s morální dokonalostí jejich nositelů.

43 let po prvních zjeveních z 24. června 1981 v tehdejší Jugoslávii hodnotí dokument plody tohoto fenoménu. Poukazuje na „časté konverze a návrat ke svátostnému životu (zejména ke svátosti smíření), mnohá povolání ke kněžství, řeholnímu životu a do manželství, prohloubení života víry, intenzivnější život modlitby, smíření mezi manželi a obnovu rodinného života“. Zpráva zdůrazňuje, že „k těmto zkušenostem dochází spíše při poutích na místa spojená s původními událostmi než při setkání s vizionáři při údajných zjeveních“.

Farnost v malé vesnici, která leží v dnešní Bosně a Hercegovině, se stala místem modliteb a duchovních rekolekcí. Vznikla zde charitativní díla věnující se sirotkům či drogově závislým. Dokument se zabývá i obsahem poselství z Medžugorje, která stále pravidelně dostávají vizionáři během údajných zjevení. Z původních šesti vizionářů, kterým bylo v roce 1981 mezi 10 a 16 lety, mají stále ještě každodenní zjevení tři z nich, ti ostatní tři spíše výjimečně.

Za jeden z hlavních aspektů označuje Vatikán poselství míru, který není chápán jen jako absence války, ale jako ovoce lásky k ostatním. Dále si dokument všímá častých výzev k důvěře a odevzdání se Bohu, který je v centru poselství, a toho, že „Mariina přímluva a působení jsou podřízené Ježíši Kristu jako původci milosti a spásy“.

Dokument uvádí, že obsah zjevení je třeba přijímat „vždy jako celek“, aby se předešlo chybné interpretaci částí, které „jsou spojeny se zmatenými lidskými zkušenostmi, nepřesnými teologickými výrazy nebo se zájmy, které nejsou zcela legitimní“.

Dokument dává mostarskému biskupovi Petaru Palićovi pravomoc „moudře rozhodovat v případech, kdy se vyskytnou osoby či skupiny, které tohoto duchovního fenoménu neadekvátně využívají a jednají chybným způsobem,“ a bdít nad děním na tomto významném místě. Na závěr vyzývá ty, kdo se do Medžugorje vydávají, „aby přijali skutečnost, že se poutě nekonají kvůli setkání s ‚vizionáři‘, ale kvůli setkání s Marií Královnou míru“. V roce 2019 Vatikán vyhlásil Medžugorje za poutní místo a povolil sem organizované poutě.