Povodně si nakonec vybraly největší daň na severní straně Jeseníků a území arcidiecéze bylo většinou uchráněno. Jednu z výjimek v rámci církevních staveb představuje kaple Obětování Panny Marie v Hanušovicích, kterou tak jako celé město zalila voda v neděli dopoledne. „Záhy jsme ji ale vyčistili a už se tu zase scházíme k bohoslužbám,“ říká hanušovický farář P. Artur Górka. Podobně velkou vodu přestáli i v církevní mateřské škole Svatojánek v Litovli. „Zaplavená byla hlavně zahrada, takže už ve středu jsme školku zase otevřeli: také proto, abychom se postarali o děti rodičů, kteří měli zatopené domy nebo chtěli pomáhat v okolí,“ říká ředitelka Hana Benešová.

Košťata i povzbuzení

S myšlenkou na pomoc tam, kde je to víc potřeba, se do práce pustila také Charita. Její lidé nabízeli pomoc v nejbližším okolí tam, kde voda působila škody, mnozí se ale vydali i do těžce postižené ostravsko-opavské diecéze. Na Jesenicko, které je kvůli povodňovým škodám lépe dostupné od Olomouce než od Ostravy, tak minulý týden z Arcidiecézní charity Olomouc dovezli elektrocentrály, ale i hmotnou pomoc, potraviny a materiál pro úklid - a především desítky pomocníků. Například pracovníci z Charit v Prostějově, Uherském Brodě a Zábřehu se soustředili na Vidnavu a Kraš, zatímco Charita Šternberk vyjela do Písečné.

Lidem zasaženým povodněmi vedle košťat a saponátů přinášeli hlavně vědomí, že na ně někdo pamatuje. „Na některá místa jsme se dostali jen stěží, někdy na vlastní nebezpečí, ale lidé byli vděční, že jsme je vůbec našli,“ uvedl ředitel Charity Prostějov František Hynek. „Lidé jsou v šoku a často v těžké depresi, proto s námi pracuje i krizový intervent, který poskytuje psychologickou pomoc,“ zmínil také a dodal: „Je třeba těm lidem pomoct a podpořit je. Ti, kdo jsou v bezpečí, si neuvědomují, jaké to tu je. Mohli by sem aspoň něco poslat, tady to lidé opravdu ocení.“