Když se Benedikta XVI. zeptali: „Kolik cest vede do Říma?“, obratně odpověděl: „Tolik, kolik je na světě lidí.“ Papež tím nechtěl říci, že každý si může žít po svém, s troufalou nadějí, že pořádný příval milosrdenství mu nakonec s jistotou zaručí spásu. Svědčil o tom, že Pán doprovází každého na jeho vlastní cestě, cestě tvořené upřímností, odvahou, stejně jako blouděním. Kolik lidí, tolik způsobů modlitby. Jelikož je to jeden a tentýž Pán, po kterém tolik věřících touží a se kterým se setkávají, můžeme uvést tři obecná kritéria: hledání kontaktu, růst v obnažující pravdě, neúnavná…