Obsah:
Dětská spiritualita a školství
4. 6. 2024
Spiritualita je něco jiného než náboženství. Kdo lže, krade a zabíjí, projevuje svými skutky jinou úroveň spirituality než ten, kdo mluví pravdu a ctí práva druhých. Proto by se měla škola snažit o to, aby těch druhých bylo co nejvíce a těch prvních co nejméně. Většinové školství ale dosud spirituální rozměr člověka přehlíželo, i když nás zásadně odlišuje od zvířat. Dá se to změnit?
Pojem „spiritualita“, česky „duchovnost“, se v minulosti v našem geografickém, resp. křesťanském regionu používal zejména pro označení specifi ckých forem náboženského života. Ty se vyznačovaly vyšší mírou modliteb, rozjímání a askeze – a pro označování odlišností se vžily termíny spjaté s řeholními společenstvími. Proces sekularizace, odnáboženštění, který je v Evropě patrný zejména od dob osvícenství, však vedl k tomu, že různorodé kompetence dříve spravované církví přešly nejenom na stát, ale také do individualizovaných podob prožívání. Vliv náboženství ve veřejném prostoru se snižuje a…
Zbývá 95 % článku
