Nebýt Spasitel, ale ukazovat na něj
26. 3. 2024
Procházel jsem v Czenstochové venkovní křížovou cestu na valech kolem baziliky. Vkládal jsem postupně do Kristova příběhu své radosti i starosti a rozmýšlel o nich. Došel jsem až k jedenáctému zastavení „Krista přibíjejí na kříž“.
Napadaly mě vznosné myšlenky, co bych asi tak jako kněz k tomuto zastavení řekl druhým. Třeba při plánované duchovní obnově chlapů týden nato. A najednou jsem se zastyděl. Mám tu kontemplovat Kristovo přibíjení na kříž a místo toho si užívám dobré pocity ze svých představ, co a jak o tom budu někomu kázat, a oblažuji sebe sama myšlenkami, které mě k tomu napadají. Popošel jsem dál ke dvanáctému zastavení „Kristus umírá na kříži“. V prožitém studu mě zasáhlo vědomí, co pro nás Kristus udělal – nějaká síla mě srazila na kolena (přestože sněžilo) a já se modlil: Ježíši děkuji za tvou…
Zbývá 87 % článku
