Těžko zařaditelný autobiografický text (snad báseň v próze, soubor bajek či deníkový záznam), který do češtiny přeložil Jean-Gaspard Páleníček, působí zpočátku otravně: francouzský profesor literatury se přestěhuje na ves, krmí drůbež a další zvířata, následně je zabíjí, pojídá a píše o tom kombinací vznešených úvah a popisu přízemních činností okolo hospodářství. Čtenář se dozvídá, že jednou z motivací byla finanční dostupnost – žít mimo velkoměsto je ekonomičtější než odvádět horentní sumy za nájem, a umožňuje to navíc samozásobení. Vypravěč mluví i o tom, jak si zvykl z popelnic…