V našich katechezích o neřestech dnes dospíváme k poslední z nich: pýše. Staří Řekové ji označovali slovem, které lze přeložit jako „nadměrná oslnivost“. Pýcha totiž skutečně vede k vyvyšování, domýšlivosti a marnivosti. Objevuje se také mezi neřestmi, které Ježíš vyjmenovává, aby vysvětlil, že zlo vždy vychází z lidského srdce (srov. Mk 7,22). Pyšný člověk si myslí, že znamená mnohem více, než tomu je ve skutečnosti. Chce, aby mu byly neustále přiznávány zásluhy. Ostatní považuje za podřadné a pohrdá jimi. Z tohoto popisu vidíme, že pýcha je blízká domýšlivosti, kterou jsme představili v…