Začátek nového roku osvětlují slova apoštola Pavla: „Když přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna narozeného z ženy“ (Gal 4,4). Výraz „plnost času“ je nápadný. Ve starověku se čas měřil vyprazdňováním a naplňováním amfor: když byly prázdné, začínal nový časový úsek, který končil, když byly plné. Zde je plnost času: když se amfora dějin naplní, přeteče božská milost: Bůh se stává člověkem a činí tak ve znamení ženy, Marie. Ona je cestou, kterou si Bůh vybral; ona je bodem příchodu tolika lidí a generací, které „kapku po kapce“ připravovaly příchod Pána na svět. Matka tak stojí v srdci času:…