Když začala střelba, měla seminář ve třetím patře budovy. „Ten náhlý a neznámý zvuk asi jako kov na kov, ne omračující bum bum, jak jsme zvyklí z akčních filmů, se mi hned nelíbil a zpanikařila jsem. Bylo nás deset v malé třídě a neodvažovali jsme se ani vyjít na chodbu,“ popisuje. „Znělo to hrozně, asi jako kdyby na fakultu vtrhlo celé komando, které tyčemi rozbíjí vše, co mu přijde pod ruku – nábytek, zdi, sklo. Třískání do dveří všude po budově. Pak už jen několikrát to příšerné těžké žuchnutí do podlahy nad námi. Zásahovka nám přitom v té chvíli jela na pomoc a policie už byla v budově,…