V minulých katechezích jsme si všimli, že hlásání evangelia je radostí, je určeno všem lidem a obrací se k dnešku. Nyní odkryjme poslední podstatnou vlastnost evangelijního hlásání – je třeba, aby se dělo v Duchu Svatém. Bez něj je totiž jakákoli horlivost marná a klamně apoštolská – patřila by jen nám a nepřinesla by ovoce. Bůh připodobňuje dynamiku Božího království k člověku, který zaseje do země semeno: ať spí, nebo je vzhůru, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Duch je hlavním činitelem, který předchází misionáře a dává vzklíčit plodům. To nám pomáhá upřesnit jiné, rovněž…