Jana Zigmundová, pečovatelka

Rodinnou atmosférou. Vytváříme domov, kde se každý cítí přijímán a milován. Chceme, aby u nás senioři zažívali podporující atmosféru. Výjimečný je pro mě i kolektiv lidí, kteří tu pracují. Podporujeme a respektujeme se navzájem. Myslím, že i to pomáhá vytvářet příjemnou atmosféru.

Jitka Kubáčková, aktivizační pracovnice 

V Charitě jsem našla své místo, tady je mé poslání. Cítím životní naplnění i obyčejnou lidskou radost, když mohu našim klientům poskytnout praktickou pomoc v běžných každodenních činnostech. V takových momentech vím, že je má práce důležitá, že má velký smysl, protože ovlivňuje kvalitu života druhého člověka.

A navíc, když jsou mezi nimi kněží a další lidé, kteří jsou úzce spjati se službou církve, je to pro mě dvojnásobná radost. Někdy mám pocit, že víc dostávám, než dávám.

sestra Štefánie, zdravotní sestra

Domov sv. Václava poskytuje prostor pro vyjádření a žití víry a hodnot, které jsou důležité. K pokoji obyvatel přispívá i to, že je zde k dispozici duchovní. To není v podobných zařízeních vůbec samozřejmé. Duchovní péče nabývá ve stáří na významu, dává oporu a útěchu v dobách bolesti nebo nemoci. Pomáhá nalézat klid, životní pohodu a vyrovnání. Pán Ježíš tu žije uprostřed nás. Díky tomu tu je tak příjemná a nadějeplná atmosféra.

Zuzana Dolejší, pečovatelka 

S ničím se tu nespěchá a vše se s úsměvem vyřeší. Obyvatelé domova mají rádi i zahradu a příjemné prostředí poutního místa. Tím, že Domov pečuje jen o tři desítky seniorů, můžu každého z nich zblízka poznat.

Vím, co má každý z nich rád, co je pro něj důležité a na čem si potrpí. Jak by taková individuální péče byla možná v domovech, které se starají třeba o dvě stovky lidí? To pak není domov, to je ústav.

Karolína Němcová, sociální pracovnice 

Všichni klienti jsou na stejné „duchovní“ vlně a tím pádem to tu každý den duchovně žije. Střídají se ve čtení, zpěvu žalmů, hraní na varhany, zpívání litanií atd... Je krásné, když lidé, kteří dříve chodili každodenně na mši svatou, modlili se breviář a aktivně duchovně žili, v tom mohou ve stáří u nás pokračovat.

Snažíme se, aby klienti mohli v poklidu u nás v domově dožít a nemuseli se v posledních chvílích stresovat převozem do nemocnice. Snažíme se, aby každý klient mohl důstojně zemřít u sebe na pokoji, zaopatřen svátostmi a v přítomnosti svých blízkých či personálem doprovázen modlitbou.