„Rád bych měl co jíst a taky bych jednoho dne rád chodil do školy.“ Tato slova čtrnáctiletého Edwarda, kterému už dřív zemřel otec a jehož maminka umírala na AIDS, byla v roce 2002 vyjádřením jeho největších ambicí. Magnuse ta věta šokovala: Jak je vůbec možné, že tak samozřejmé přání je pro někoho naprosto nedosažitelné? A že miliony dětí vyrůstají v krajní nouzi, navíc v 21. století, kdy tolik jiných lidí žije v hojnosti a přebytku? Výše uvedenými slovy je na přebalu knihy představeno Magnusovo dobrodružné vyprávění, které už v mnoha čtenářích probudilo touhu podílet se na dobrém díle a…