Náplní života křesťana by mělo být svědectví o Bohu a jeho nezměrné lásce a milosrdenství. Proto jsem se i já rozhodl pro sepsání svého příběhu. Jsem už starší ročník, bude mně 90 let a za svůj život jsem zažil tolik „náhod“, že dnes už mluvím jen o malých a velkých zázracích. Na „Dušičky“ minulého roku jsem byl v neděli odpoledne na hřbitově. Byl krásný, slunečný den, potkali mě známí a prohodili: „Ty dobře vypadáš.“ Den nato jsem ráno při vstávání upadl, ve velké bolesti pak volal syna, který byl „náhodou“ doma. Přijela pro mě sanitka a rentgen v ivančické nemocnici ukázal zlomeninu…