Velekněží a farizeové považovali sami sebe za vzor víry a života podle Božích přikázání. Ježíš však často kritizoval jejich nadřazenost a formální chápání Zákona. A jak už to bývá u těch, kdo mají moc, nevedlo je to k přehodnocení vlastních postojů, ale ke snaze kritika umlčet. Když slyšeli podobenství o zlých vinařích, tak „poznali, že mluví o nich. Hleděli se ho zmocnit, ale měli strach z lidu“ (Mt 21,45-46). A když Ježíš přidal další kritické podobenství, tentokrát o hostech pozvaných na svatbu, začali vymýšlet, „jak by ho chytili za slovo“ (Mt 22,15). Jsme slušní lidé… Víme tedy, o…