Podstatnou část prázdnin jsem letos strávil v Německu. Nejsem natolik ulítlý jako jeden můj kamarád, který mi kdysi k narozeninám daroval šišku ze stromu, kterou sebral v Bergen-Belsenu, že prý tam vyrostla z toho popela, ale i já navštívil několik koncentračních táborů. Nevybíral jsem si komentované prohlídky, po areálech jsem raději chodil sám, zastavoval se u baráků, prohlížel si fotky zavražděných, modlil se v řídkém stínu stromů… Kromě připomínek té nezměrné hrůzy a totálního selhání lidskosti mě oslovil i současný přístup. V Sachsenhausenu se například vstupné platí v budově…