Chce-li Ježíš svým posluchačům sdělit něco opravdu důležitého, vypráví jim různá podobenství. Když se jeho učedníci ptají, proč používá podobenství, říká jim, že takto mluví o věcech, které jsou předmětem nejhlubší lidské touhy (viz například Mt 13,17: „Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“). Často při tom používá obraz Božího království. Ježíš ho připodobňuje k poli, na kterém roste pšenice společně s plevelem, k hořčičnému zrnku, k pokladu ukrytému na poli nebo třeba ke skryté perle. Co to…