Františkánce, sestře Vojtěše, stačilo jediné slovo při odpovědi na otázku, co její kongregaci přináší provozování kavárny ÖDE v centru Olomouce. „Radost,“ odvětila řeholnice odpovědná za útulný prostor v uličce za Arcibiskupským kněžským seminářem. Za dvanáct let provozu se sestry zapsaly do olomoucké kavárenské mapy. „Potěší nás, když nás na úplně jiném místě zdraví kolemjdoucí jako staré dobré známé. Posledně na pouti v Hájku u Prahy nás mladý pár oslovil s otázkou, jestli máme náš typický dezert kohuke,“ zmiňuje sestra Vojtěcha estonskou pochoutku, kterou její komunita proslavila i za hranicemi Olomouce. „ÖDE nám přináší příležitost naslouchat a doprovázet přicházející, kteří nám svěřují své těžkosti i radosti. Nebo s námi jen v tichu prožívají naši společnou modlitbu, i když ani nepatří do naší církevní rodiny.“

Církevní kavárna

I zkušenosti odjinud ukazují, že při provozování kaváren v křesťanském prostředí je zisk spíše vedlejším benefitem. Františkánky v Brně otevřely svou Kavárnu Filomenka těsně před vypuknutím covidové pandemie. Původně chtěly výnosem z provozu dotovat jiné nevýdělečné aktivity. „Skutečnost je taková, že finanční přínos zatím není příliš znatelný. Některé důsledky pandemie se dorovnaly až loni v prosinci,“ přiznává sestra Edita, podle které ale kongregace díky kavárně získala něco úplně jiného. „Máme novou formu kontaktu a komunikace s veřejností. Ostatně i v našich konstitucích stojí, že se máme snažit reagovat ‚na potřeby doby‘.“

Pozoruhodná setkání podle sestry Edity přicházejí každý den. „Jednou to je studentka, která nám přišla říct výsledek zkoušky a poděkovat za podporu a modlitbu. Jiní si u nás koupí koláče na cestu a pak přijdou povědět, jak se měli na dovolené. Vybavuji si také paní, která k nám přišla se slzami objednat koláče na pohřeb manžela, kterému jsme před třemi měsíci pekly dort k životnímu jubileu. S lidmi prožíváme radosti i smutky a za všechny se pravidelně modlíme,“ vysvětluje sestra Edita. Baví ji také bourat stereotypy. „Někoho překvapíme tím, že ‚církevní kavárna‘ je moderní, plná světla a chutných dezertů. Za čtyři výrobky jsme získali ocenění Regionální potravina,“ má radost.

Proslulou cukrárnu mají také na poutním místě v Koclířově. Jak popisuje její provozní Lenka Palkovičová, podnikání v gastronomii si nemá smysl idealizovat. „Jsou to velké starosti a často velmi náročná služba. Jde ale především o nabídku pro poutníky, hosty a účastníky duchovních cvičení v domě.“ Hlavní myšlenkou cukrárny je vytvořit příjemné zázemí a kontaktní místo pro příchozí, kteří se tam mohou občerstvit po každé bohoslužbě. „Chceme, aby se u nás všichni hosté cítili jako u maminky. Pre-evangelizace je jedním z bonusů, které dávají naší cukrárně skutečný smysl! Přichází totiž mnoho těch, které zajímá jen to, co nabízí cukrárna, a pak jsou překvapeni, že Koclířov nabízí odpověď na hluboké otázky jejich života,“ uzavírá Lenka Palkovičová za Českomoravskou Fatimu.