Před pár lety mě velmi zaujalo v besedě o Syndromu vyhoření na TV Noe nikoliv desatero, ale „patero“. Psychiatr Radkin Honzák tak pojmenoval pět cest, které člověka vedou do zmíněného vyhoření: 1. Musíš být dokonalý, 2. Musíš být silný, 3. Musíš být vstřícný, 4. Musíš se snažit, 5. Pospěš si. Jsou to takové „musy“, které si na sebe uvalíme většinou sami kvůli svým zraněním a našemu pomýlenému vnitřnímu já. Mám zkušenost, že mohou být posíleny i pokřivenou náboženskou výchovou či řeholní formací. Je to tedy něco, co může na první pohled vypadat velmi zbožně, ale se živým Bohem a s člověkem…