Máme místo u moře, kam se pravidelně vracíme. Už z letadla natěšeně obhlížíme městečko s okolím, které nám přirostlo k srdci. Jiskřící moře až píchá do očí. Tentokrát jsem však sluneční brýle zapomněla, a tak jsem měla v úmyslu si je koupit tam. Nic jiného mi nechybělo. Uprostřed klidné dovolené překvapení. Jindy „olejové“ moře se dnes řádně nadechuje, vysoké vlny se převracejí a řvou. Stojím jen na kraji a i tam mi ta mořská pračka jako válec podemílá nohy. Stahuje mě s sebou, nestačím couvat. Proud kamenů bolestivě otlouká kotníky, bez gumových bot ani nejde stát. Mistrál míní tu…