V repertoáru máte více „duchovních“ hrdinek – Marii Zahradníčkovou, Suzanne Renaudovou nebo Simone Weilovou a nejnověji Růženu Vackovou. Vše ale odstartovala postava sv. Terezie z Lisieux, za kterou jste získala Cenu Alfréda Radoka. Čím pro vás je? Bylo to tehdy zvláštně propojené s mým rozhodnutím přijmout křest těsně předtím. Zkoušela jsem ji ve svých 25 letech jako čerstvá konvertitka. To, co psala, a její celkový přístup k tomu „Něčemu záhadnému“, čemu jsem se právě začala přibližovat, mě hodně ovlivnily a Terezka je dodnes mou duchovní učitelkou. Když dostanu roli, vždy si tu postavu…