Nejstarší okenní výplně ze skleněných plošek pospojovaných olověnými profily – jaké se dochovaly už z 1. století v troskách Pompejí – vznikaly vlastně z nouze. Předkové dosud neobjevili technologii výroby tabulového skla, ale přáli si, aby je jejich okna chránila před povětrností, a přitom vpouštěla světlo. Nedozvíme se už, kdo první zjistil, že lze sklíčka pomocí příměsí barvit, a tak vitráž může mít také uměleckou hodnotu, avšak už románské kostely mají vitrážová okna v kobaltově modré, purpurově…