Obsah:
Něco, co není z tohoto světa
16. 5. 2023
Když nás někdy přepadnou pochybnosti, mají-li naše přímluvné modlitby (za svět, za církev nebo za nás samotné) nějaký smysl, je dobré si otevřít Janovo evangelium s úryvkem, který uslyšíme tuto neděli v kostele (Jan 17,1-11a). Vždyť je to na prvním místě sám Ježíš, kdo se za nás přimlouvá u Otce.
Abraham byl zvláštní člověk. Pletl se do věcí, do kterých mu nic nebylo. Když se dozvěděl, že Sodoma nejspíš shoří, protože Bůh proti ní plane hněvem, troufl si připomínat Stvořiteli jeho vlastní zásady. Koledoval si o malér. Dokonce domlouval Pánovi vesmíru, jako když maminka mluví k dítěti: „Přece bys neudělal něco takového“ (Gn 18,25). Odvážil se položit Bohu otázku: „Což Soudce vší země nejedná podle práva?“ Nad takovou smělostí se tají dech. Abraham nasazuje krk, riskuje, že bude za svoji smělost potrestán. Stahuje počet spravedlivých, kteří jsou potřeba na záchranu Sodomy, z padesáti na…
Zbývá 85 % článku
