Celá tato promluva je uvozena dvěma velkými výroky, v nichž Ježíš mluví o sobě samém: „Já jsem ta cesta, pravda a život, nikdo nepřichází k Otci než skrze mne,“ (Jan 14,6) nebo v odpovědi Filipovi: „Kdo vidí mne, vidí Otce, jak můžeš říkat, ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně?“ (Jan 14,9-10). Pán zřejmě učedníkům nechce po sobě zanechat sbírku svých moudrých myšlenek nebo vzpomínku na své životní postoje. Centrem křesťanství nebude Ježíšova nauka, ale Ježíš sám. S jeho osobou vše stojí a padá. Jeho učedníkem bude ten, kdo patří jemu. Nechat se vtáhnout do děje Paradoxní…