MATEŘÍDOUŠKO, nevidím tě, tolik jsi se ztratila ve svém okolí, ale jako bys jenom ty voněla ze šatů léta, přítelkyně pasáčků – moje myšlenka není o nic méně ztracená a já nevěděl, že tě budu někdy zváti sestrou!Děkuji ti za pozdravení, sestro KOPRETINO, srdce tvé je zlaté a ostatní tělo tvé je tělo těch nejmenších andělíčků – nezapomeň na mne. Těžký jest kalich tvůj, ZVONKU, příliš jsi jej nalil modří ocele, spravedlivče. Není pravda, KOUKOLE, že jsem tě nenáviděl; tvá rána…